|
|
Spirometrická měření v prostředí LabVIEW
Hastík, Matěj ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá spirometrickými měřeními v prostředí LabVIEW. První část práce je zaměřena na podrobný popis metod funkčního vyšetření plic se zvláštním zaměřením na metodu spirometrickou a hodnocení pomocí spirometrické křivky. Dále se zaměřuje na studium rozhraní Vernier LabPro, vlastnostem spirometrické sondy Vernier a návrhu struktury programu v prostředí LabVIEW, který bude sloužit pro základní spirometrická vyšetření. Druhá část práce je věnována samotnému návrhu programu v prostředí LabVIEW, popisu jeho funkcí a možností a samotnému běhu programu. Program je dále rozšířen o funkce umožňující zpracování, vyhodnocení a archivaci naměřených spirometrických křivek. Program také obsahuje kompenzaci teploty nadechnutého a vydechnutého vzduchu.
|
|
|
Program pro spirometrická měření
Rovná, Tereza ; Štohanzlová, Petra (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na metody funkčního vyšetření plic. První část se zabývá základními respiračními údaji, ventilačními poruchami a parametry pro jejich hodnocení. V části druhé podrobněji popisuje jednotlivé diagnostické metody využívané k získávání plicních funkčních parametrů s podrobnějším rozpracováním spirometrických metod. Třetí část je věnována NI DAQ, spirometrické sondě, Spirometru SPIROBANK DT a hlavně programu pro spirometrická měření v prostředí LabVIEW 2013. Čtvrtá část se zaobírá srovnáním naměřených výsledků pomocí vytvořeného programu, zařízení SDAQ a spirometrické sondy a SPIROBANKU DT.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
|
|
Spirometrie v prostředí LabVIEW
Pernicová, Lenka ; Dřínovský, Jiří (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá funkčním vyšetřením plic – spirometrií. Skládá se ze dvou základních částí. V první části je důležité seznámit se s jednotlivými metodami funkčního vyšetření plic. Na základě důkladného prostudování parametrů popisujících funkci plic a zaměření se na spirometrickou křivkou, bylo možné přejít k druhé části této práce, tzn. k realizaci spirometru v grafickém prostředí LabVIEW. Vytvořený virtuální přístroj nám umožňuje zobrazení spirometrické křivky, následnou analýzu hledaných parametrů a uložení signálu i hledaných parametrů do příslušných souborů v zadaném formátu.
|
|
|
Srovnání přesnosti spirometrických přístrojů
Chmelíková, Lucie ; Janoušek, Oto (oponent) ; Slávik, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá funkčním vyšetřením plic s důrazem na spirometrii. První část nás seznamuje s popisem a vlastnostmi plic, dále přehledně kategorizuje seznam parametrů indikujících jejich funkčnost a momentální stav. Také podává ucelené informace o principech přístrojů měřících tyto hodnoty. V návaznosti na první část je v další vysvětlen a popsán vytvořený virtuální nástroj v programovacím prostředí LabVIEW – jednoduchý spirometrický měřič plicních objemů. Dovede zpracovat měřený signál ve spirometrickou křivku a tu pak dále automaticky hodnotit pomocí detekce píků. Program je rozšířen o možnost uložení naměřených hodnot do souboru. V poslední části práce je čtenáři přiblíženo statistické hodnocení dat, konkrétně dat z vytvořeného programu a dalšího spirometru a obsahuje přehled výsledků několika statistických analýz. Získáváme tak rozšiřující znalosti o funkčnosti spirometrických sond a přístrojů.
|
|
|
Spirometrie
Vyškovský, Daniel ; Slávik, Vladimír (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá spirometrickým měřením na skupině dobrovolníků. Na úvod je vysvětlena fyziologie dýchání. Dále je rozebrána teorie nutná k měření a analýze respiračních parametrů, včetně seznámení s principem spirometrů potřebných k provedení samotného měření. Samostatná kapitola je věnována ventilačním poruchám se zaměřením na obstrukční poruchy. V sekci řešení je popsána metodologie měření na skupině dobrovolníků. Navazuje popis algoritmu programu vytvořeného k automatické analýze naměřených dechových signálů. Takto získané dechové parametry jsou statisticky analyzovány a porovnány pro fyziologický a obstrukční stav. V závěru jsou diskutovány změny, jež jednotlivé parametry popisují ve vztahu k simulované obstrukci. V příloze je dále dodán protokol k laboratornímu cvičení, který spolu s vytvořeným programem bude sloužit k výuce.
|
|
|
Spirometrická měření
Vecheta, Miroslav ; Janoušek, Oto (oponent) ; Slávik, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodou funkčního vyšetření plic – spirometrií. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část je důležitá pro seznámení se s anatomií, fyziologií a patofyziologií plic a se základy funkčního vyšetření plic. Druhá část následně navazuje samotnou realizací spirometru pomocí softwaru LabView. Výsledný program dokáže zpracovat naměřená data a vytvořit spirometrickou křivku, z ní vypočítat hledané parametry a následně je uložit do textového souboru. K práci je přiložen návod pro využití programu v laboratorní úloze.
|
|
|
Tepelný komfort a jeho stanovení
Žáková, Monika ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Nováková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato práce shrnuje problematiku termoregulace u člověka a jejího měření se zaměřením na metodu nepřímé kalorimetrie v klidových podmínkách při rozdílných okolních teplotách a při fyzické zátěži. Dále seznamuje s problematikou tepelného komfortu u člověka a s metodikou jeho sledování pomocí tepelné figuríny. Popisuje PowerCube Ergo (Ganshorn, Německo) a Cardiovit AT-104 (Schiller, Švýcarsko), což jsou diagnostické přístroje, sloužící ke spiro-ergometrickému měření. Seznamuje s možnostmi exportu dat. Navrhuje protokol měření parametrů termoregulace pro menší skupinu dobrovolníků, podle kterého je realizována praktická část. Dle stejného protokolu je sledován tepelný komfort tepelného manekýna na spolupracujícím pracovišti. Pro získaná data je vytvořena aplikace v programovém prostředí MATLAB, umožňující přehlednou analýzu záznamů měření. V závěru jsou získaná data vyhodnocena a diskutována.
|
|
|
Odhad dechové frekvence ze signálů EKG a PPG
Blaude, Ondřej ; Němcová, Andrea (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na odhad dechové frekvence. V práci jsou popisovány a realizovány metody odhadu dechové frekvence ze signálů EKG a PPG. V prvních dvou kapitolách je stručně popsán základ měření signálu EKG a snímání dýchání, potažmo signál PPG. Kapitola třetí se již věnuje metodám pro odhad dechové křivky a v teoretické rovině vysvětluje metody i algoritmy pro odhad respiračního signálu z EKG a PPG, následně pak stanovení dechové frekvence. Ve čtvrté kapitole jsou vybrané metody realizovány a stvořené algoritmy aplikovány na reálná data z BIDMC databáze.
|
|
|
Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy
Promna, Denisa ; Odvárka, Antonín (oponent) ; Žalmanová, Petra (vedoucí práce)
Hlavní myšlenkou bylo zvolit si dítě jako měřítko návrhu. Zahloubat se v jeho světě a jeho vnímání prostoru - mít na paměti jeho potřeby. Jak vypadalo místo, kam by se jelo zotavit z dýchacích obtíží? Bylo v nemocnici? Co to bylo za místnosti? Co to bylo za místo? Hrála v tom příroda nějaký význam? Chtělo by se tam vrátit? Jak na něj vzpomíná? Cílem bylo vytvořit místo, které co nejméně připomíná nemocniční prostředí, je v přímém kontaktu s přírodou a láká poznávat ji více. Pobyt v léčebně má připomínat spíše trávení prázdnin na škole v přírodě. Jak se vyhnout strohým nemocničním prostorám? Existuje vůbec takový návod? Mám čerpat inspiraci někde jinde? Kam chodíváme nabrat sílu od každodenních starostí? V přírodě, jistě. A jak se tato potřeba propíše do architektury? A máme vůbec takovou architekturu? Odpovědí na pokládané dotazy mi byla chata. Dům stvořený pro pobyt v přírodě. Jak ji ale pozvednout na něco bohatšího a zajímavějšího? Bylo tu ještě něco, co mě jako dítě trávicí čas v Luhačovicích fascinovalo - lázeňské prostředí. Jak tyto dvě formy propojit?
|
host ::
RSS.